Cesta k čitelné a přehledné Praze díky novému orientačnímu systému

Co jsme společně dokázali

Navrhli jsme proces výzkumu pro testování orientačního systému s uživateli přímo v terénu

Díky velké rekrutační kampani jsme oslovili respondenty různých charakteristik.

Formulovali jsme doporučení pro zvýšení použitelnosti pro všechny skupiny uživatelů.

Projekt Čitelná Praha sjednocuje systém městské navigace

Praha se už dlouho potýká s nevyhovujícím orientačním systémem, kdy na území hlavního města existuje více různých typů značení, které nejsou sjednocené esteticky ani obsahově. Často také značení zaniká v reklamním vizuálním smogu.

Cílem projektu Čitelná Praha je tyto systémy pro veřejnou dopravu a prostranství sjednotit do komplexního celku, který podpoří informační jistotu jeho uživatelů, udržitelnou mobilitu a inkluzivitu veřejného prostoru. Nový pražský orientační systém získal podobu v roce 2022, kdy na mezinárodní soutěži uspěl návrh českého týmu, složeného z grafického studia Side2, ateliéru A69 architekti, typografického studia Superior Type a designérky Dominiky Potužákové.

Pro ověření uživatelské přívětivosti a použitelnosti bylo dalším krokem zajištění výzkumu s reálnými uživateli. Za tímto účelem byly na pražské stanici metra Palmovka implementovány první prototypy nového informačního systému.

Pojďme výzkumničit

Na projektu jsme spolupracovali s designérkou a expertkou na uživatelský výzkum Dominikou Potužákovou (Bohemia design & research). Společně jsme se postavili před výzvu nový orientační systém otestovat. Bylo potřeba zjistit, jak rozmístění nových nosičů a jejich obsah reflektuje uživatelské potřeby. To jsme se rozhodli ověřit v praxi a hloubkově prozkoumat uživatelské chování při navigaci a orientaci v pražské MHD, konkrétně v již zmiňovaném prostoru stanice metra Palmovka.

Abychom cíle naplnili, zkombinovali jsme dvě metody:

• doprovázené cesty s respondenty;
  
• terénní pozorování s cíleným doptáváním.

Rozsáhlá kampaň na hledání respondentů

Před samotnou realizací bylo zapotřebí dostát závazku inkluzivity a získat hlubší poznání definovaných kritérií i v kontextu nejrůznějších zdravotních omezení. Za tímto účelem jsme spustili intenzivní rekrutační kampaň na sociálních sítích a oslovili organizace sdružující jedince s různými druhy znevýhodnění a seniory. Ve výsledku se nám podařilo složit vzorek z respondentů různých sociodemografických charakteristik, zastupujících pohledy Čechů i cizinců, lidí znalých i neznalých MHD i lidí s různou mírou závažnosti zrakových, pohybových a kognitivních omezení.‍

S uživateli přímo v terénu

V rámci doprovázených návštěv jsme s těmito respondenty absolvovali strukturovanou uživatelskou cestu v prostorách stanice metra v obou směrech (směrem na nástupiště i na povrch) a detailně zkoumali jejich interakce s prvky nového navigačního systému. Monitorovaný průchod jsme doplnili o pozorování kolemjdoucích uživatelů metra v reálných situacích a doptávali jsme se na důvody spontánního chování především v kontextu interakce s prototypy navrhovaného systému. Dohromady jsme získali zpětnou vazbu od téměř stovky respondentů.‍

Tmavá je dobrá aneb závěry z výzkumu

Poznatky z výzkumu jsme podrobili důkladné analýze s důrazem na cílová kritéria. Definovali jsme z uživatelského hlediska pozitivní i negativní zjištění. Vyhotovený report jsme doplnili o rozsáhlá doporučení, která povedou ke zlepšení uživatelského zážitku. Toto jsou hlavní z nich:

• Nová verze tabulí s tmavým pozadím zajišťuje vysoký kontrast s grafickými prvky v bílé a žluté barvě (text, barvy, ikony). Pro uživatele byly zmiňované prvky výrazně viditelné a dobře čitelné, včetně respondentů s různou závažností zrakového omezení.
  
• Horší čitelnost uživatelé uváděli u prvků vyskytujících se v horních částech nosičů, kde dopadaly odlesky zvoleného osvětlení. K zajištění viditelnosti a čitelnosti jsme doporučili zaměřit se na výběr vhodnějšího osvětlení jednotlivých nosičů.
• Uživatelům ztěžovalo orientaci shlukování a překrývání jednotlivých prvků. Horší čitelnost byla zaznamenána také u šedých prvků, které na tmavém pozadí zanikaly. K zlepšení čitelnosti a celkové orientace jsme doporučili prioritizaci vyobrazených informací a vyobrazení šedých prvků kontrastnější barvou.
  
• Uživatelé při orientaci na nástupišti postrádali informace, které by jim umožnily rychlé rozhodnutí, na kterou kolej se vydat. Komplexní informace o stanicích vázajících se k danému směru poskytovala tabule v druhé polovině nástupiště (tzv. teploměr). Pro efektivnější orientaci jsme doporučili zvážit umístění zjednodušených informací již v dřívějších místech.

Detailní výsledky z výzkumu si můžete přečíst také v tiskové zprávě vydané klientem – Regionálním organizátorem Pražské integrované dopravy (ROPID).

Výzkumem na Palmovce to nekončí

Výsledky našeho výzkumu vedly k úpravám navrženého orientačního systému, který se dále implementuje v dalších pilotních lokalitách. Čitelná Praha vzniká postupnou iterací, jejíž nedílnou součástí je ověřování přímo s lidmi, pro které je navržený. Proto se plánuje s výzkumy dále pokračovat.

Fotky z výzkumu: Sandra Sedlecká