Co jsme společně dokázali

Projekt Čitelná Praha sjednocuje systém městské navigace

Praha se už dlouho potýká s nevyhovujícím orientačním systémem, kdy na území hlavního města existuje více různých typů značení, které nejsou sjednocené esteticky ani obsahově. Často také značení zaniká v reklamním vizuálním smogu.

Cílem projektu Čitelná Praha je tyto systémy pro veřejnou dopravu a prostranství sjednotit do komplexního celku, který podpoří informační jistotu jeho uživatelů, udržitelnou mobilitu a inkluzivitu veřejného prostoru. Nový pražský orientační systém získal podobu v roce 2022, kdy na mezinárodní soutěži uspěl návrh českého týmu, složeného z grafického studia Side2, ateliéru A69 architekti, typografického studia Superior Type a designérky Dominiky Potužákové.

Pro ověření uživatelské přívětivosti a použitelnosti bylo dalším krokem zajištění výzkumu s reálnými uživateli. Za tímto účelem byly na pražské stanici metra Palmovka implementovány první prototypy nového informačního systému.

Pojďme výzkumničit

Na projektu jsme spolupracovali s designérkou a expertkou na uživatelský výzkum Dominikou Potužákovou (Bohemia design & research). Společně jsme se postavili před výzvu nový orientační systém otestovat. Bylo potřeba zjistit, jak rozmístění nových nosičů a jejich obsah reflektuje uživatelské potřeby. To jsme se rozhodli ověřit v praxi a hloubkově prozkoumat uživatelské chování při navigaci a orientaci v pražské MHD, konkrétně v již zmiňovaném prostoru stanice metra Palmovka.

Abychom cíle naplnili, zkombinovali jsme dvě metody:

• doprovázené cesty s respondenty;
  
• terénní pozorování s cíleným doptáváním.

“Na projektu prvního výzkumu Čitelné Prahy na stanici metra Palmovka jsme spolupracovali v celkem rozsáhlém týmu výzkumníků a designérů ze StrideXL. V jednu chvíli nás bylo až 10. S celým týmem jako celkem, ale i s jednotlivci se mi skvěle spolupracovalo. Vnímala jsem jejich vysokou maturitu v sebeřízení pracovních úkolů a dokončování projektu. Funkční komunikace byla v tak velkém týmu zásadní a fungovala naprosto bezvadně. Těším se na další spolupráci s těmito profesionály.”

Dominika Potužáková, Bohemia design & research

Rozsáhlá kampaň na hledání respondentů

Před samotnou realizací bylo zapotřebí dostát závazku inkluzivity a získat hlubší poznání definovaných kritérií i v kontextu nejrůznějších zdravotních omezení. Za tímto účelem jsme spustili intenzivní rekrutační kampaň na sociálních sítích a oslovili organizace sdružující jedince s různými druhy znevýhodnění a seniory. Ve výsledku se nám podařilo složit vzorek z respondentů různých sociodemografických charakteristik, zastupujících pohledy Čechů i cizinců, lidí znalých i neznalých MHD i lidí s různou mírou závažnosti zrakových, pohybových a kognitivních omezení.
‍

S uživateli přímo v terénu

V rámci doprovázených návštěv jsme s těmito respondenty absolvovali strukturovanou uživatelskou cestu v prostorách stanice metra v obou směrech (směrem na nástupiště i na povrch) a detailně zkoumali jejich interakce s prvky nového navigačního systému. Monitorovaný průchod jsme doplnili o pozorování kolemjdoucích uživatelů metra v reálných situacích a doptávali jsme se na důvody spontánního chování především v kontextu interakce s prototypy navrhovaného systému. Dohromady jsme získali zpětnou vazbu od téměř stovky respondentů.
‍

Tmavá je dobrá aneb závěry z výzkumu

Poznatky z výzkumu jsme podrobili důkladné analýze s důrazem na cílová kritéria. Definovali jsme z uživatelského hlediska pozitivní i negativní zjištění. Vyhotovený report jsme doplnili o rozsáhlá doporučení, která povedou ke zlepšení uživatelského zážitku. Toto jsou hlavní z nich:

• Nová verze tabulí s tmavým pozadím zajišťuje vysoký kontrast s grafickými prvky v bílé a žluté barvě (text, barvy, ikony). Pro uživatele byly zmiňované prvky výrazně viditelné a dobře čitelné, včetně respondentů s různou závažností zrakového omezení.
  
• Horší čitelnost uživatelé uváděli u prvků vyskytujících se v horních částech nosičů, kde dopadaly odlesky zvoleného osvětlení. K zajištění viditelnosti a čitelnosti jsme doporučili zaměřit se na výběr vhodnějšího osvětlení jednotlivých nosičů.
• Uživatelům ztěžovalo orientaci shlukování a překrývání jednotlivých prvků. Horší čitelnost byla zaznamenána také u šedých prvků, které na tmavém pozadí zanikaly. K zlepšení čitelnosti a celkové orientace jsme doporučili prioritizaci vyobrazených informací a vyobrazení šedých prvků kontrastnější barvou.
• Uživatelé při orientaci na nástupišti postrádali informace, které by jim umožnily rychlé rozhodnutí, na kterou kolej se vydat. Komplexní informace o stanicích vázajících se k danému směru poskytovala tabule v druhé polovině nástupiště (tzv. teploměr). Pro efektivnější orientaci jsme doporučili zvážit umístění zjednodušených informací již v dřívějších místech.

Detailní výsledky z výzkumu si můžete přečíst také v tiskové zprávě vydané klientem – Regionálním organizátorem Pražské integrované dopravy (ROPID).

Výzkumem na Palmovce to nekončí

Výsledky našeho výzkumu vedly k úpravám navrženého orientačního systému, který se dále implementuje v dalších pilotních lokalitách. Čitelná Praha vzniká postupnou iterací, jejíž nedílnou součástí je ověřování přímo s lidmi, pro které je navržený. Proto se plánuje s výzkumy dále pokračovat.
‍

Fotky z výzkumu: Sandra Sedlecká